sbor dobrovolných hasičů malé přílepy

Účast na Memoriálu J. Košťálka a P. Hněvkovského 17.4.2010

Na branný závod vyrazila následující sestava:
smíšené družstvo ve složení Iva Krbcová, Michaela Nejedlá, Gabriela Poštová, Kateřina Poštová a Jaroslav Špaček ml.
a družstvo mužů ve složení Petr Kšír, Pavel Nejedlý, Michal Špaček, David Štětka a Martin Štětka.
Pro posádku vozu muži začal braňák už samotným hledáním startu, jednu chvíli máme pocit že to celé absolvujeme autem.
Naše smíšená sestava dostává číslo 6 (budiž tedy zvána družstvo „A“) jde na start dřív než my a tak sledujeme chvilku váhání kudy projít přes vypuštěný rybník dokud nám nezmizí z dohledu.
Družstvo mužů startuje s číslem 12 (družstvo „B“). Plán je jasný nesmíme se brzy uhnat, neboť je to do kopce a navíc dle tvrzení J. Košťálka dlouhý asi 6km.
Na střelbě David potvrzuje roli myslivce, v pozici špalíků si představuje kance a místo aby po sestřelení první špalíku přesunul svojí pozornost k dalším špalíkům raději dvěma ranami doráží první (již shozený) špalík. Mně se zase daří otočit špalík o 180 stupňů bez pádu a tuším Voříšek si připsal jeden neshozený.
K dalšímu stanovišti je to do kopce, topografie bez ztráty bodu.
I nadále je to lesem do kopce a další stanoviště zdravověda je první drobné překvapení - ošetření tepenného krvácení lýtka pravda nebylo součástí teoretické přípravy, ale daří se bez ztráty bodu.
Dalším stanovištěm jsou uzly a i tady se daří plnit bez ztráty i když Pavlíčka osmičkový uzel značně zaráží protože nebyl součástí přípravy ale díky nápovědě Voříška bez ztráty bodu.
Od uzlů už to je pořád z kopce, dalším stanoviště je hod granátem na cíl. Tady se projevuje u Voříška a Pavla vlastnictví modré knížky a 2 bodíky jsou na kontě.
Dalším stanovištěm je jednoduché útočné vedení kde oproti popisu hodnocení velitelem soutěže s písemným popisem vyvěšeným na startu a skutečným hodnocením rozhodčím disciplíny je citelný rozdíl a získáváme 6 trestných bodů (tady nevím, kdo jich kolik nachytal, v hodnocení se prolínal bojový řád a směrnice štafety požárních dvojic, trochu mix). Tahle disciplína nesedla.
Posledním úkolem je uložit postiženého do vakuových nosítek, odsát a pronést určenou trasu. Střídáme se s Pavlem v odsávání v domnění že čím rychleji pumpujem tím líp. Až když už nemůžeme ani jeden a tím se dostává k pumpě David, okamžitě mu dochází že to není v rychlosti a mně dochází komentář rozhodčího „hale už na to konečně přišli“. Disciplína splněna bez trestných bodů a běžíme do blízkého cíle, kde už jen počítáme na kolikáté místo to bude a vzniká rozhodnutí, že pokud budeme první není třeba o chybách mluvit, jakmile to bude horší bude rozbor chyb.

A je to horší, končíme druzí, takže nic nebrání v rozboru. Naši smíšené družstvo končí s umístěním na osmém místě.

Po vyhlášení výsledků si stačí na chvilku sednout a popovídat a najednou zjišťujeme že jsme tam sami a opouštíme soutěž jako poslední. Úplné ukončení soutěže probíhá v Hýskově v restauraci výborným obědem.
Perfektní soutěž v přátelském prostředí a i délka trasy přijatelná (odhadem cca 3 km). Určitě bychom rádi přijeli i v příštím roce.
Drobná připomínka že rozhodčí disciplíny by měl alespoň trochu respektovat přednesení pravidel hlavním rozhodčím.

Fotogalerie